Israelité v Terešově

Převzato z publikace “Politický a školní okres Rokycanský” kterou “Na oslavu 50tiletého panování Jeho c. a k. Apoštol. Veličenstva císaře a krále FRANTIŠKA JOSEFA I.” vydalo učitelstvo roku 1898.

Kdy a kde v okrese našem první israelité se osadili, o tom zpráv se nám nedochovalo; teprve z pamětní knihy israelitského bratrstva v Terešově z r. 1623 jakož i z pamětní knihy „Gemilus Chazodim“ v Prašném Újezdě dovídáme se o osazování se israelitů v okresu zdejším.

Dle uvedené heberejské zprávy z r. 1623 vystěhovaly se před stoletím z Prahy v čas moru tam zuřícího (tedy asi za Vladislava krále) nejen úřady zemské, ale i četní zámožní obyvatelé i veliký počet rodin z Židovského města Pražského na venek. Jeden zástup židovských vystěhovalců těch přišel až do Terešova. Když se tu však rozhlásilo, že lidé ti z Prahy přicházejí, byli vrchnostenským úředníkem z obce ihned vypovězeni a přinuceni skrývati se v nedalekém lese. Po několika dnech nalezeno v lese tom několik mrtvol, v nichž poznány osoby morem stižené a z obce vypovězené. Mrtvoly ty na místě tom pohřbeny.

Z dalších zpráv možno souditi, že některé rodiny přece jen v Terešově a v obcích okolních trvale se usadily a za plat vrchnosti odváděný, v obcích trpěny a chráněny byly, neb zmíněného r. 1623 vrchnost terešovská dovolila na místě tom, kde první židé pohřbeni, zříditi hřbitov „Besolam“. Za to byli osedlí israelité povinni odváděti do důchodu za každý pohřeb 45 kr. Poplatek ten potrval až do r. 1763, kdy tehdejší majitel Terešova změnil dosavadní způsob placení tak, že povinni byli israelité odváděti ročně, nehledě ku počtu zemřelých, 10 zl., ale bylo jim dovoleno hřbitov rozšířiti a ohraditi, což také provedeno r. 1768.
 

Po založení hřbitova zřízeno v Terešově i bratrstvo, které starati se mělo o náboženské potřeby členů svých. Tak povstala první náboženská obec židovská v okresu našem (Rokycanském pozn. editora), odlučováním se od této vznikala ostatní bratrstva a obce. Bratrstvo terešovské, jehož členem každý israelita býti nemusel, mělo r. 1798 v Terešově členů 64, v Huti 7, ve Lhotce 7, v Cerhovicích 2, v Radnicích, v Cheznovicích, ve Svinné a ve Skrejích po 1, ve Švabíně 2, v Liblíně 2, ve Zvíkovci 5, v Prašném Újezdě 40, v Chřici 2, v Lohovičkách 2, v Řešihlavech 28. K sdružení tomu náleželydále i Lhotka u Liblína, Chlum, Skoupý a Osov. Své školy a modlitebny měli israelité asi před 200 lety v Terešově, v Prašném Újezdě a Řešihlavech. Roku 1816 postaveno při terešovském hřbitově obydlí hrobníkovo, kterým však počet v ochranu vzatých israelitů rozmnožen býti neměl. Roku 1821 odloučili se Řešihlavští a Chříčští od mateřského spolku a utvořili zvláštní bratrstvo v Řešihlavech, kdež i vlastní hřbitov založili. Bratrstvo terešovské mělo nadání ku konání modliteb a rozsvěcování světel za zemřelé členy spolku a přátele jejich. Nadání těch požívali israelští učitelé v Terešově, v Prašném Újezdě a v Řešihlavech. V posledních letech vystěhovali se israelité z obcí právě jmenovaných a tak zanikly i školy v místech těch, jakož i kostel v Řešihlavech; v kostele terešovském a újezdském konají se bohoslužby o nejvýznamějších slavnostech.

Dalším významným podkladem o životě židovské obce v Terešově a jeho významu v rámci rokycanského okresu jsou „Dějiny Židů v Rokycanech a okolí“ dostupné na webové adrese:
http://www.hugogold.com/bohemia/rokitzan.pdf

Tento pramen sice čerpá z výše citované publikace, ale zároveň umožňuje pohled na význam Terešovské židovské obce v kontextu celého okresu rokycanského.