Druhá písemná zmínka (1379)

Fotokopie první písemné zmínky o obci Terešov z roku 1379
Za zpřístupnění materiálů děkujeme Archivu Pražského Hradu.

Překlad zápisu první písemné zmínky o Terešovu (jako obci) z roku 1379.

1379 Dystriktus Plznensys, LXXV.* Teressow
(1379 Plzeňský kraj, 75.* Terešov)
[1379]Terešov, největší části vesnice /obce/. (Teressow, willa plurimorum). Otova část /díl nebo úděl/-dvě popluží /dvě orná pole/, tři poloviny lánu. Taktéž jeden /plošný/ věrtel. Taktéž jeden podsedek. (Pars Otikonis II aratura, III medie terre. Item vna quarta. Item vnus subses.) Taktéž Božtěchova část /díl nebo úděl/-dvě popluží /dvě orná pole/, 1/2 lánu. (Item pars Boztyechonis II arature, 1/2 terra.) Markétina část /díl nebo úděl/ svobodné popluží /orné pole/.(Pars Margare(te) aratura libera.) Věchoňova [část]díl nebo úděl svobodné popluží /orné pole/. (Wyechonis aratura libera.).

———–
Edice pramenů: Emler, Josef (Hg.) 1876: Ein Bernaregister des Pilsner Kreises von Jahre 1379, Prag, 6.
Literatura: Kolektiv autorů 1898: Politický a školní okres Rokycanský, Rokycany, 340-1.
Matějek, F. 1985: Lán v dějinném vývoji (se zvláštním zřetelem k Moravě), In: Sborník archivních prací 35/1, Praha, 283-7.
Profous, A. – Svoboda, J. 1957: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., S-Ž, Praha, 328 (Terešov).
Sedláček, A. 1998: Místopisný slovník historický Království českého, Praha, 884.
Poznámka k edici pramenů: Berní registr plzeňského kraje z roku 1379 (BRPK) přináší soupis obcí a statků i s jejich vlastníky v tehdejším plzeňském kraji. Má význam při určení středověké topografie západní části českého království. Vznik berního registru souvisel s výběrem generální berně v českém království pro českého a římského krále Václava IV. Lucemburského (BRPK, I-XIV, 1).

Rejstřík místní:
Terešov (Teressow) – ves 6 km severozápadně od Zbiroha (okres Rokycany).

Rejstřík věcný:
aratrum, aratura = usedlost s blíže neurčenou výměrou půdy, později též popluží
díl nebo úděl = přenesený význam = statek, majetek, část, dílec
lán = velké pole, polní míra různého rozměru (1 zemský lán=18,63 ha).
popluží = orné pole, výměra půdy
podsedek = obyvatel vesnice, který sice mohl vlastnil svůj dům, ale neobdělával vlastní pole. Pro obživu pracoval buď pro vrchnost na panských polích nebo se živil prací pro jiné poddané. Později v mladším období též synonymum pro chalupníka.
věrtel = 7,1 arů (též = 709 m2). Jinak také 1/4 korce, přičemž 1 korec = 2837 m2.

Vysvětlivky:
Typy závorek: [] text, který v originálním textu není, ale s textem přímo souvisí, odvozuje se z textu písemné zmínky nebo edice pramenů
() původní latinský středověký text v edici pramenů
// slovo nebo text doplňující nebo vysvětlující některé skutečnosti uvedené v originálním textu resp. jeho překladu
-text bez závorek- = překlad